Temná zákoutí Kuksu

Kuks mají někteří zafixovaný jako zámek, ostatní si zase vybaví barokní sochy. To první je pravda jen zčásti. A barokní sochy a baroko všeobecně? Toho zde najdete opravdu hodně. 

Začneme hned tím prvním - zámek. Na Kuksu kdysi opravdu jeden býval. On celý areál byl původně trošku větší a zahrnoval právě i zámek a lázně na druhém břehu řeky Labe. Do současnosti se ale zachoval jen hospital, tedy budova pro vysloužilé zraněné vojáky - dnešní Kuks (podobný hospital z barokní doby, jako je třeba pražská Invalidovna - o té víc tady). Na opačném břehu najdeme už jen kaskádové schodiště se žlaby, kterými v době oslav teče místo vody víno.

Kuks má "na svědomí" hrabě František Antonín Špork. Ten zahájil stavbu komplexu vybudováním kostela Nejsvětější trojice, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka, podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho v roce 1707. Traduje se, že hrobka byla vybudována tak, aby úzkým tunelem bylo vidět dovnitř na věčné světlo přímo z ložnice hraběte a ten tak mohl kontrolovat, zda se plamen svíce udržuje. Právě temná atmosféra celé krypty a její hra světla a stínů mi zůstala v paměti z celé návštěvy asi nejvíc (pro slabé povahy úplně návštěvu nedopročuju :)). 

Přibližně ve stejné době se začalo i se stavbou hospitalu a v něm samozřejmě nemohla chybět lékárna. Apatyka U Granátového jablka je dnes druhou nejstarší dochovanou barokní apatykou ve střední Evropě. Kde by měla být ta první jsem nedohledala, tak jestli víte, prosím do komentářů :) Najdete tady zachovalé nádoby na všemožné léky tehdejší doby, třeba včetně rozdrcených kostí lebky, které se podávaly jako lék proti migréně.

Každopádně, Národní památkový ústav, který Kuks spravuje, skvěle prohlídkami a nabídkou navázal na historii celého areálu. Hned dva z celkem čtyřech okruhů jsou věnovány právě historii lékárenství a výroby léků. A navíc si z místního bylinkářského obchůdku, který je hned na nádvoří, můžete odvést i nějaký zajímavý suvenýr. Čerstvé bylinky mají na Kuksu také svoje místo, a to v bylinkové zahradě. Ta čítá neuvěřitelných 144 záhonů.

Věděli jste, že část hospitalu má velice svérázné obyvatelstvo? Na jednom z rohů totiž sídlí netopýří kolonie :)

A teď ještě k těm sochám. Soubor 24 alegorií ctností a neřestí (12 od každého) od Matyáše Bernarda Brauna původně zdobil přední část hospitalu. Nyní najdete všechny sochy v samostatné kryté expozici a na průčelí jsou umístěné pouze jejich kopie. Tedy všechny kromě jediné. Socha jedné z neřestí - podvodu - chybí. Otázkou prý stále zůstává, zda se pouze nedochovala, či, protože se jedná právě o "podvod", ji Braun vlastně vůbec nevytvořil.

Pokud se vám bude zdát Kuks poněkud nový, máte pravdu. Jako hospital sloužil Kuks až do roku 1938, pak se jeho účel několikrát změnil a budova chátrala. Mezi lety 2013 - 2015 proběhla jeho celková rekonstrukce, která spolkla přes 450 milionů korun. O tom, že se rekonstrukce povedla svědčí i několik tuzemských a zahraničních ocenění.

Ale na Kuksu je toho mnohem a mnohem víc. Od muzeí, rozšířené reality, akcí, až po únikovou hru... pokud sem plánujete výlet, hodit se vám bude určitě oficiální web hospitalu a především web Zkus Kuks.