Focení starými skly II. - technická úskalí

V jednom z minulých článků jsem otevřela téma starých skel a slíbila vám něco málo i o technických háčcích, které vás můžou potkat. Neberte to jako ultimátní seznam, spíš bych vám rada předala to, na co jsem narazila já. A pokud objevíte nějaký technický nesmysl (může se stát lehce :D), prosím o opravu :)

Pořídit nebo nepořídit stará skla?

Začnu hned touhle filozofickou otázkou. To, co mě osobně na starých sklech baví je jejich unikátní podání obrazu. Ve skutečnosti to ovšem není nic jiného, než nedokonalosti tehdejších metod výroby, dnes se tomu říká vady objektivu - odrazy, barevné zkreslení, neostrost objektivu, aberace... někdo to tedy může považovat za nepřijatelné, někomu se to líbí. Tohle je čistě na vás.

Další věc je, že si vyzkoušíte přechod na manuální režim. A tohle bych chtěla vyzdvihnout. Pokud uvažujete o starých sklech, doporučuju zvládat poslepu základ - jak funguje clona  / ISO / čas a ostření. Ne že byste se to nemohli učit za pochodu. Ale staré sklo už vám dá možná i tak zabrat, a než byste přišli na to "proč žádná z těch 1 000 fotek není kurňa ostrá", přestane vás to prostě dřív bavit. Tady vaši fotku žádný automat a digitální pomocníčci nezachrání, páč tam jednoduše žádní nejsou :)

Jdu toho! Ale jaký objektiv vybrat?

Pořád máte zálusk na koupi starého skla? Výborně :) Já bych nejdřív zkusila zabrousit do příbuzenstva. Nefotil někdo z příbuzných? Neválí se vám náhodou na půdě starý objektiv a foťák, který už nikdo nechce? Já svoje objektivy podědila, jak jsem zmínila, takže já jsem následně googlila jejich recenze a vzala jsem je k profesionálům, abych se zeptala, jestli jsou v pořádku a co a jak dál.

Pokud ale žádný zatoulaný objektiv neobjevíte, nezbývá než hledat ten váš vytoužený online. Existuje už poměrně dost fór a stránek věnujících se starým sklům (víc samozřejmě v angličtině). Pročtěte si, co jen najdete. Neplatí totiž rovnice starý objektiv = skvělé fotky. Stejně tak jako teď existují brilantní skla, jsou i levnější alternativy s horšími vlastnostmi. Tak to bylo samozřejmě i dřív. Vyberte si podle toho, co od objektivu chcete (skvělý na makro, portréty nebo krajiny?) a jeho recenzí. I ke starým sklům najdete širokou škálu informací včetně technických detailů. A v neposlední řadě - zjistěte si, jestli váš vybraný objektiv půjde vůbec nasadit na vaši zrcadlovku a za jakých podmínek!

Mám vybráno, kde sehnat?

Pokud máte radši možnost osobně si věci vyzkoušet, než je koupíte, můžete zkusit speciálky na prodej starší techniky. V minulém článku už jsem jednu takovou v Praze zmínila. A jinak samozřejmě nepřeberné tržiště jménem internet :) nicméně je pořád potřeba brát v potaz to, že kupujete několik desítek let starý kus. Může být poškozený, nemusí na něm něco fungovat jak má, nebo ho může chytat třeba plíseň. Je to trošku koupě zajíce v pytli a ceny se můžou za stejný typ objektivu taky dost lišit. Samostatná kapitola je doprava.. K čemu vám bude koupě skvělého objektivu v bezvadném stavu, když vám ho špatně zabalí a po pár dnech vám přijde krabička se střepy (tady trošku přeháním, ale je dobré myslet i na tuhle variantu).

Co budu ještě potřebovat?

Bylo by fajn, kdyby to už bylo vše, ale bohužel nejspíše nebude. Většinou totiž nebude sedět bajonet (mechanismus připevnění) objektivu s bajonetem vaší zrcadlovky. Až na výjimky, jako už v předchozím článku zmíněný Nikon. Budete tedy muset sáhnout po takzvané redukci / adaptéru, který propojí objektiv s tělem. 

A už tady existuje několik variant - redukce mohou být obyčejné kroužky se dvěma závity, mohou mít vlastní optiku a dokonce mohou umožnit přenášení i nějakých informací do foťáku. Můžete objednat originální díl, nebo Čínu, kde ovšem můžete především u optiky trošku riskovat. Cenově se tak můžete pohybovat od stovky až po cca 1 500 korun. Tady se vyplatí opravdu dvakrát prověřovat. Tím, že nasazujete díl navíc, měníte samozřejmě vlastnosti objektivu - tady opět drobná narážka na to, že se vyplatí tušit, jak vlastně optika funguje, co se děje uvnitř objektivu i foťáku. Navíc existují i objektivy, které při ostření zajíždí "dovnitř", v tom případě si můžete při nejhorším i o takový objektiv poškodit zrcátko ve vašem foťáku, a to není levná legrace na výměnu.

Já si nakonec vybrala adaptér M42 / Nikon F s optikou od Fotodixu. S optikou proto, že mi umožní ostřit na nekonečno, což bez optiky většinou nejde. Zároveň s touhle redukcí můžu pořád používat režim priority clony. Clonu mi sice foťák odečíst nedokáže, ale expozimetr zvládne podle zvoleného ISO vcelku správně naměřit potřebný čas k expozici. Ostření, clona a ISO je ale samozřejmě na mně. Výhodou je i to, že foťák díky těm "lepším" redukcím pozná, že máte nasazený objektiv. Což taky není samozřejmost. Pokud to totiž nepozná, nemusí vám vůbec povolit fotit. Pak se musíte pohrabat ještě v nastavení foťáku a povolit možnost spuštění bez nasazení objektivu.

Užitečné odkazy

Doufám, že pokud jste dočetli až sem, tak vám ty dva poslední poměrně dlouhé eposy na téma stará skla nějakým způsobem pomohly. I tak se mi sem nevešlo rozhodně všechno. Proto přikládám nějaké další materiály a webovky k prostudování, pokud byste se chtěli dozvědět víc a ať třeba víte, co googlit dál :)

  • Hodně o starých sklech a zkušensotech s nimi se v češtině dovzíte na blogu fotografa Jiřího Skořepy.
  • Obsáhlý článek na pokračování o starých sklech najdete na webu FotoAparát.cz.
  • Recenze a hodnocení jednotlivých skel můžete najít třeba na webu AllPhotoLenses anebo PentaxForums. Už v angličtině, ale za to zde najdete opravdu detailní specifikace.

Tak hodně radosti při objevování možností starých skel a těším se na vaše poznatky v komentářích :) 

A P. S. moje fotografie starými skly najdete tady v galerii - stačí kliknout na tlačítko vedle :)