Svatá Chýše
Na první dobrou vás asi nenapadne, co to ta Svatá Chýše je, a kde ji hledat. Když ale řeknu Pražská Loreta, možná už vědět budete.
Loretu, která se nachází na pražských Hradčanech, znáte nejspíš díky její slavné zvonkohře umístěné v hlavní věži. Slyšet ji můžete každý den vždy v celou hodinu od 9 do 18. Zvenčí vám na barokní budově nemusí přijít nic až tak zvláštního. Když ale vejdete dovnitř, překvapí vás členění celého areálu. Budova kostela, s jedním z nejkrásnějších rokovových interiérů v Praze, je totiž jen jednou částí komplexu a rozhodně ne tou nejstarší.
Hlavním vchodem se dostanete na nádvoří, které je lemované ambity a kostelem Narození Páně. Přímo ve středu nádvoří stojí právě "loreta" nebo-li Svatá Chýše. Podle legendy se jedná o kopii domku, v němž žila v Nazaretu Panna Marie. Ten měl být později přenesen do severoitalského Loreta (odtud název) a po celé Evropě začaly vznikat jeho kopie a napodobeniny - loretánské kaple. Ta pražská se navíc může pyšnit tím, že patří mezi ty nejlépe zpracované. Právě tato kaple je nejstarší částí celého komplexu. S její stavbou se začalo již v roce 1626 na popud a z finančních zdrojů hraběnky Benigny Kateřiny z Lobkovic. Až později, v 18. století, přibyly budovy ostatní, barokní, z dílny slavné dvojice Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. V kostele také najdeme kryptu s lepty inspirovanými dílem Rembrandta, které byly vytvořeny ještě za jeho života. Není přístupná, ale návštěvníci si mohou prohlédnou alespoň její 3D model.
Pražská Loreta skrývá kromě Svaté Chýše i několik dalších unikátů - již zmíněnou zvonkohru a také takzvaný loretánský poklad.
Právě unikátnost pražské loretánské zvonkohry je poměrně paradoxní. Je tvořena 30 jednotlivými zvony (z nichž jich 27 hraje a 3 jsou pouze "na ozdobu"), přičemž každý z nich měl patrona z řad vysoké šlechty. Zvonkohra byla objednána na konci 17. století u amsterdamského mistra, jehož práce ovšem nebyla považována za tu nejlepší. Praha neměla do té doby se zvonkohrami zkušenost a bylo to pro místní něco naprosto nového. Když mistr viděl, že objednatelé nemají tušení, co kupují, prodal jim na zvonkohru soubor vadných zvonů, které se mu postupně vrátily od jiných zákazníků. Paradoxně je ale dnes pražská zvonkohra evropským unikátem - nebyla totiž nikdy nijak upravena a je funkční ve své úplně původní podobě. Zvonkohra má dva systémy - jeden řízený automaticky a druhý pro ovládání hudebníkem.
V prvním patře ambitu je k vidění klenotnice obsahující takzvaný loretánský poklad tvořený dary od poutníků a šlechticů. Po Svatovítském pokladu se jedná o nejcennější chrámový poklad v České republice. Obsahuje také proslulou zlatou diamantovou monstranci zvanou Pražské slunce, která je osázená 6 222 diamanty.
O Loretu se v současnosti stará Řádu menších bratří kapucínů. Zajímavostí je, že ti zde pro studenty a turisty nabízejí možnost krátkodobého ubytování.
