S ďáblem do jednoho z nejstarších klášterů u nás
Tipnete si, který klášter je třetí nejstarší mužský u nás? Možná byste řekli některý z pražských. Od pravdy budete jen zhruba 50 kilometrů daleko :) Tenhle článek bude totiž o Sázavském klášteru.
K jeho návštěvě mě přesvědčila až nedávná nabídka speciální prohlídky. Sázava totiž aktuálně prochází poměrně rozsáhlou rekonstrukcí a kromě standardních návštěvnických okruhů se lze podívat například i do sklepení nebo pod právě opravovanou střechu.
Se Sázavským klášterem je spojená především osoba svatého Prokopa, jednoho z patronů naší země. Ten jako poustevník pobýval na začátku 11. století právě na Sázavě, kde se podle legend měl potkat s knížetem Oldřichem a nabídnout mu vodu, která se proměnila ve víno. Kníže mu později přislíbil stavbu kláštera v těchto místech s tím, že Prokop se stane prvním opatem. Podle dalších legend tady svatý Prokop bojoval s ďáblem. O tom vyprávějí i místní fresky v křížové chodbě. Ty se nyní restaurují, protože je překrýval silný nános bílé malby z pozdějších dob.
Věděli jste, že na odkrytí drobné části fresky je potřeba do omítky klepnout dlátkem více než milionkrát a odkrytí fresek v jednom oblouku chodby přijde zhruba na 400 tisíc korun?
Nakonec Prokop nad ďáblem vyhrál po tom, co ho zapřáhl za pluh a vyoral s ním brázdu až do rodné Chotouně. Praví se, že tak vzniklo i koryto řeky Sázavy - a podle toho, jak se čert opatovi vzpíral, je její tok tak zakřivený :)
Sázavský klášter měl na svou dobu velice zvláštní postavení, a to především díky oblibě Prokopa u panovníků. Sázavský klášter se tak z původní dřevěné stavby postupně rozvinul ve stavbu zděnou. Během prohlídky se dostanete i do gotických sklepů, kde je až třímetrové zdivo zapuštěno na místní skálu. Za nejstarší část kláštera se považuje kostel sv. Kříže, jehož základy v půdorysu připomínajícím čtyřlístek, se nacházejí v klášterní zahradě dodnes.
Ve 14. století se započalo se stavbou gotického kostela, který však zůstal kvůli husitským válkám nedokončen. Velká přestavba, tentokrát barokní, následovala v 18. století, kdy klášter zcela vyhořel. V tom samém století byl klášter josefínskými reformami zrušen a přešel do "světských rukou". Noví majitelé ovšem nechtěli mít klášter, ale zámek. A proto přemalovali fresky bílou malbou. V průběhu času se klášter také značně zmenšoval, podle toho, jak ubývalo mnichů, kteří tudíž nepotřebovali a nezvládli obstarávat tak rozsáhlý areál. Až roku 1951 přešel klášter do státní správy a od roku 1962 je národní kulturní památkou.
Budovy v okolí kláštera také procházejí proměnou, byť pomalejší. Jejich nový majitel zde postupně plánuje vybudovat hotel a wellness centrum a obnovit pivovar, který u konventu dříve také stával.
Pokud jste pověrčiví a vydáte se sem na prohlídku, měli byste věnovat pozornost těmhle pověstem :) Na zvonici jsou vytesané celkem tři hvězdy, pokud je najdete všechny, splní se vám nejtajnější přání. Velice obdobná pověra se váže ke kapli, kde se nachází obraz údajně spícího Prokopa. Pokud si budete něco přát a bude se vám zdát, že na vás mrkl, bude nad vámi prý držet ochrannou ruku. A hlavně nezakopněte na schodech, po kterých prý prchal ďábel, když ho mniši vyháněli. Narostly by vám prý do roka růžky :)